Na otázky odpovídá Daniel Tůma, obchodní zástupce společnosti stow ČR.
Jeho zkušenosti jsou velmi bohaté. Ve firmě stow pracuje už více než 15 let. Během této doby nabídl a úspěšně realizoval mnoho řešení pro menší
i větší sklady, které se u zákazníka osvědčily.
Daniel Tůma začínal ve společnosti pracovat na pozici technika. Velmi dobře se vyzná v regálových konstrukcích a souvisejících normách. Před několika lety postoupil do pozice obchodního zástupce, ve které se stal velmi rychle úspěšným obchodníkem. Jeho znalosti a zkušenosti nadále firma stow využívá především při návrzích projektů nestandardních a atypických řešení, které vyžadují nejenom odborné technické výpočty a důkladné porozumění požadavkům zákazníka, ale i zkušenosti právě z již realizovaných projektů.
Co rozhoduje o volbě způsobu skladování?
Pokud se jedná o zboží menších rozměru, rozhodující je rychlá dostupnost pro manipulanty ve skladu. Při ručním vychystávání je potřeba mít zboží blízko sebe.
Pokud je skladované zboží větší nástroj nebo nějaká forma, pak je rozhodující způsob obsluhy, teda zda pracovníci se zbožím manipulují vozíkem nebo jeřábem.
Dá se obecně říci, jak by měla firma postupovat při výběru nejefektivnějšího řešení? Na čem efektivita závisí?
Obecně, menší zboží se ukládá na police nebo do šuplíků. Pro větší a těžší zboží volí paletové regály. Nicméně, skladování je obor, kde optimální řešení se hledá individuálně.
Jaké nové trendy v oblasti skladování menšího zboží v praxi spatřujete?
Jednoznačným dlouhodobým trendem je zvyšování efektivity, tj. zvyšování výkonů při nejlépe klesajících nákladech. Inovace ve skladování jsou, nicméně jsou finančně náročnější a ne vždy se vyplatí. Nelze však jednoznačně obecně říci, zda jsou vhodnější klasické policové regály, vícepodlažní policové systémy nebo sofistikovaná řešení. Sofistikované řešení nemusí přitom být jen plně automatizovaný systém. Může jít i o kombinaci klasických policových systémů s dopravníky, WMS, tzv. „pick by light“ apod.
Někde se vyplatí automatizace, v některých případech ne. Kdy se dle vašich zkušeností firmám automatizace vyplácí?
Implementace automatizace je vždy otázka posouzení fungování skladu z dlouhodobého hlediska. Je potřeba pečlivě zvážit, jaký sortiment potřebuje zákazník skladovat dnes, jaký bude skladovat za několik let a s jakým prostorem pro manipulaci a skladování zákazník disponuje. Je potřeba také vědět, jak současný provoz funguje, jak probíhá například příjem zboží, kolik položek se nachází v průměru na jednom dodacím listu, jaké balení zboží se používá a v neposlední řadě, kolik je řádků na dodacích listech ve špičce atd. Z toho lze již vytvořit poměrně dobrý odhad toho, jaký systém je pro zákazníka nejvhodnější. Automatizace se obyčejně vyplatí tam, kde je velké množství vychystávaných položek různého druhu. Vždy je to na individuálním posouzení řešení a v neposlední řadě na posouzení nákladů a návratnosti.
Dokážete odhadnout, jak bude skladování menšího zboží ve firmách vypadat za nějakých pět až deset let? Jaký vývoj lze ve firmách očekávat?
Dovolím si tvrdit, že řadě firem se způsob skladování nezmění ani za 15 let. Nicméně zcela evidentně poroste nadále tlak na rychlost a přesnost vychystávání při stále se zmenšujícím objemu jednotlivých dodávek. To logicky zvýší tlak na výkony lidí, kteří mají své kapacity. Kapacitu je možné získat větším počtem lidí. Snad každý zaměstnavatel se ale potýká s kvalitou lidí a chybovostí. Dobrých lidí je trvalý nedostatek a do budoucna bude automatizace v mnoha skladech v různém rozsahu nezbytná.